12.08.2012 09:17

Krize vyčůrané ekonomiky.

Ekonomika i společnost jsou v krizi. Protože není krize bez chyby v uvažování, asi bychom měli hledat nějakou chybu, v našem uvažování, něco, co nás odvádělo od žádoucích cílů. Dovolím si dát jeden takový názor. Zásadní chbou podle mého názoru je, že ekonomický systém přestal odměňovat vytváření hodnot, ale odměna se odvozuje od schopnosti prosadit se při přerozdělováním hodnot. Příklady:

  1. Obchodníci hájí svoji marži, ale vytvářejí tlak na výrobce. Obchodní firmy mají silnou pozici vůči výrobcům, diktují např. nesmyslné splatnosti faktur apod.
  2. Lobisté prosazují změny práva, které umožní určité skupině dosáhnout větších zisků
  3. Finanční instituce přesvědčily vlády o své nezbytnosti. a tak de facto privatizovaly stát. Ten nyní pomýleně považuje za svoji povinost sanovat neúspěšné finanční ústavy. Na chyby ziskuchtivých ale neprozíravých bankéřů tak splácí celá společnost. Ze statutu finančníků a jejich moci ale neubylo.
  4. Finanční instituce nemají důvod nabízet produkty spoření, jejichž výnos je větší než inflace. Nemají důvod hledět si zúročení peněz a efektivity. Přesvědčily stát, aby zisk zajistil z toho, co sebral občanům a část jim vrátil v humanisticky vyhlížejících projektech jako stavební spoření.
  5. Velké zisky mají exekutorské firmy. Hlavním cílem systému práva není není uspokojit věřitele, ale získat co nejvíce od dlužníka. Ani úplná likvividace ekonomického života dlužníka není na závadu. Za dlužníka začne platit stát.
  6. Přestože právníci nemají výrazně odlišné náklady vůči jiným odborníkům, mají výrazně vyšší odměny.
  7. Nejvýraznějším tématem počítačového oboru je soudní spor o to, který obdélník je originálnější.
  8. Burzy, které by měly nástrojem optimalizace investování jsou místem hazardu a spekulace.

Uvažujíc nad problematikou, uvědomil jsem si, že to ideově připomíná 19. století a vcelku logicky by se dal oprášit termín parazitismus. Společnost je prolezlá parazity, kteří ji oslabují, kteří z ní tyjí. Instituce, jež měly být sociálně prospěšné se odpoutaly od svého humanistického smyslu a jen rozhodují, který projekt bude nejzneužitelnější a tím nejvhodnější k realizaci. Na rozdíl od 19. století nejsou parazity buržousti, ale noví parazité se naučili ke svým cílům využívat i levicovou nebo liberální rétoriku. Různá slova, stejný výsledek.

Úspěšný parazit nedá zahynout hostiteli. Chroničnost krize a její prohlubování ukazují, že současní parazité jsou odhodláni hostitele umořit a tak si podřezat větev, na které sedí.

—————

Zpět